


(Lokace.)

(Valerie - outfit ve scénce.)

(Herec Ben + outfit ve scénce.)
Ben: (Ležím na zemi a spím.)
Valerie: (Ryhle se k Benovi skloním vysvléknu ho než se probere.Spoutám mu ruce za záda a nohy k sobě.Aby se nemohl hýbat a nechám ho ležet na zemi.Ještě mu dám roubík pro začátek.)
(Vezmu si do ruky důtky které jsou ostré a způsobují dost výraznou bolest.) "Tak se na tebe podíváme hochu.Je čas aby ses probral."
(Poprvé ho pořádně uhodím a čekám až ho bolest přivede k vědomí.)
Ben: (V mejch očích je zděšení když tě uvidím.Je vidět že se snažím mluvit ale přes roubík nejde ničem rozumět.Vypadá to komicky ta má snaha ptát se - "Kde jsem? co se děje?" Přes ten roubík.)
Valerie: "Tak konečně se nám hošánek vyspinkal." (Řeknu hodně posměšným hlasem.Přidřepnu si k němu a podívám se mu do oči.Ledovým hlasem říkám.) "Tak to si dnes pěkně pohrajeme."
(Postavím se a znovu ho šlehnu přes hruď kde mu okamžitě naskáčou červené pruhy.Pak ho obejdu a následuje toto - jen s tím rozdílem že Ben leží na zemi.)

Ben: (Jak pocítím ti důtky lehce sebou škubnu.I když cítím bolest nedavám ji na sobě znát.Když začne trápit moje nádobíčko to už je jiná - začnu sebou na té zemi škubat.Jak ho drtíš volám přes roubík "Pusť ho." Ale přes roubík jde slyšet jen šišlání a slova co nedavají smysl.)
Valerie: (Asi minutu mu ho takhle v ruce drtím.Než vstanu a koncem důtek mu ke mne zvednu hlavu a plyvnu mu do tváře.Dopadne to na oči a na nos.Já to pak špičkou boty roztírám po obličeji.)
Ben: (Následuje tvoje plyvnutí a já nemohu uhnout.V očích za to mám vztek.Když mi rozmatláváš plyvanec botou.I strach, strach s toho že se nemohu bránit.)
Valerie: "Chlapečku dnes si semnou užiješ jen se těš." (Pak ho znovu bolestivě šlehnu a poodejdu.Beru do rukou dvě velké zapálené svíce a stoupnu si nad Bena a první sprška horkého vosku dopadá na jeho bradavky.V místech kde má červené šlici od důtek.Pomalu směřují níž a níž.)
(Když vidím jak se Ben kroutí jednu nohu s podpatkem mu zaryju do klína.Abych ho udržela na místě v klidu.Na mé tváři je výraz takového toho posměšného výrazu.Který říká - "Jsi můj a já si můžu dělat co chci.")
Ben: (Jakmile jdeš nademně s těmi svícemi zúží se mi zorničky.Když to dopadne s oka mi vyleze první malá slzička.Přes roubík jde slyšet jako bych chtěl křičel ale nejde tak to držím to v sobě.)
Valerie: (Když dokape všechen rozehřátý vosk.Vezmu do ruky znovu důtky a všechen vosk jimi z Bena sešlehám vůbec ho nešetřím.Pak ho několikrát kopnu do klína a odejdu doložit svíce, odložit důtky.Beru si do ruky vakuovou pumpu a dřepnu si nad Bena a pustím mu jí na zvadlého ptáka a dost neeroticky mu ho postavím ale jen z toho důvodu že mu podvážu kulky.)

(Tak aby se mi to lépe dělalo když budou tvrdé.Udělat ho nenechám chci ho nechat trpět a jeho nádobíčko tak bude velmi citlivé.)
Ben: (Snažím držet ale fakt to bolí s kombinaci to a vosek.Párkrát lehce cuknu jak mile vidím pumpičku nedívám se vubec vesele.S toho kopání do kulek mám v očích i slzy lehké.Když mi ho podvazuješ slyšíš mé první upřímné naříkaní.Přes roubík volám - "To ne prosím to ne!")
Valerie: (Když mu ho podvážu s radostí se na něj dívám.Zvednu ho do kleku a znovu mu plyvnu do tváře.A to několikrát za sebou a sleduju jak mu trochu sfialověli kulky.Které byly připravené k výstřiku.Teď to pro něj musí být dost nepříjemné.)
Ben: (Když na mne plyveš vidíš v mejch očích to že bych udělal cokoli kdyby jsi přestala s tím co děláš - trápení mejch kulek atd.Neustále slyšíš že ti chci něco říct.Ale přes roubík nelze.)
Valerie: (Když vidím jeho výraz.) "Když ti sundám roubík budeš hodný?" (Zeptám se ledově.) "Jestli ano jen kývni." (Pokračuji dál a sleduji jeho chování.)
Ben: (Kývnu.)
Valerie: (Natáhnu se a rozepnu Benovi roubík.Když mu ho vyndavám nečekaně mu plyvnu do otevřené pusy.) "Neopovažuj se to vyplivnout.Všechno co ti dám je pro tebe posvátné.Je ti to jasné?" (Zeptám se přísným výhružným pohledem.)
Ben: (Roubík je pryč cítím úlevu.Když mi plyvneš do pusy poslechnu si tvá slova.Pak ten plyvanec polknu.tvářím se u toho tak nějak neutrálně.) "Ano rozumím tomu."
(Odpovídám jako bych byl nic.)
Valerie: (Poodejdu stranou a vezmu si do ruky malý bičík ale o to štípavější.)
Ben: (Koukám pro co jsi to šla.Když vidím opět bič odpovídám.) "Prosím už ne..."
Valerie: "Na něco jsi zapoměl zmetku." (Křiknu na něj a plácnu ho bičíkem přesně na kulky které jsou prokrvené a citlivé.) "Co ne? Nejsi poslušný takže ano.Budeš dostávat tak dlouho dokud se nenaučíš být poslušný.ČEKÁM."
(Křiknu a pokračuji v plácání ani nepotřebuji sílu.Čekám až se Ben správně opraví nebo zda se opraví.)
Ben: "Prosím Madam, rozumím Madam, paní, má královno." (Volám přitom mlácení.Jde vidět že už jsem vážně zlomený a že to co děláš mne skutečně bolí.)
Valerie: "No výborně...Vidíš jak ti to jde když máš správnou motivaci." (Ještě několikrát ho plácnu.) "Tak si to nepokaž." (Bič mu dám podržet mezi rty abych měla volné ruce.Rozvážu mu ruce i nohy.) "Polez k sedačce." (Říkám a jdu před ním.Usadím se nachviličku si chci odpočinout.)
Ben: (Když mi položíš ten bičík mezi rty lehce ho zkousnu aby nespadl na zem.Když jsem volný jdu po čtyřech jako pes pěkně za tebou.S tím bičíkem v puse.Až k sedačce.)
Valerie: (Bičík si od něj vezmu.)
(Poté následuje toto.)

(Vezmu cigarety a i když nekouřím jednu si zapálím.Předstítám že kouřím ale nešlukuji jen vypouštím kouř z pusy.Bičíkem si pleskám do dlaně a schválně tak Bena znervóznuji.Když je cigareta skoru u konce sundám z něj nohy.)
"Klekni si otevři pusu a vystřč jazyk." (Dívám se na Bena.)
Ben: (Když má na mne nohy nehybně stojím.Když začneš kouřit sem tam zatajím dech protože ten kouř mi není příjemný.Jakmile vydáš rozkaz netrvá to ani tři vteřiny a já už před tebou klečím s otevřenou držkou a vyplazeným jazykem.Očima sleduji co bude následovat.)
Valerie: "No vida jak jsi najednou poslušný takhle se mi líbíš." (Posunu se nakloním se blíž k Benovi a tu cigaretu típnu o jeho jazyk.)
Ben: (Když mi tu cigeretu típáš o můj jazyk jdu ti naproti aby se ti to lépe típalo.Cítím to proto přitom sevřu ruce v pěst ale nechám si to líbit.)
Valerie: "Potřebuji na záchod tak lez se připravit." (Ukážu na záchod který už jednou absolvoval takže ví co a jak.Když tam vleze jen si nadzvednu šaty.)

"Pij." (Zazní strohý příkaz a už prší zlatý déšť Benovi do obličeje.)
Ben: (Když vidím tvůj zadek jak jde na mne už otevírám ústa.Dříve než mne k tomu vyzveš.Slyším "Pij." snažím se nachytat tvé chcanky do úst.Sem tam polku ovšem ne všechno stihnu.Takže mám vlastně i pochcaný tvář.)
Valerie: (Když dochčiju zvednu se a jdu do středu místnosti abych měla prostor.) "Polez kemě ty podvraťáku." (Čekám až ke mě Ben doleze.) "Postav se." (Zazní hned po tom další příkaz.Jen se sehnu a odvážu mu kulky.Ale nevydechne si hned následuje toto.)

Ben: (Když cítím že moje koule opět dostavají lehce sebou škubu - Reflex.Ale jinak držím a kňučím u toho.)
Valerie: (Když jich dostane asi osm.) "Na kolena pse." (Odejdu od něj dál vezmu do ruky obojek s vodítkem a připnu ho Benovi.) "Na čtyři."
Ben: (Ihned poslechnu.Takže za tebou lezu s pochcaným obličejem po 4 jako pes pak se zvedám.)
(Ben klečí na čtyřech je na vodítku Vall drží vodítko a bičík.)
Valerie: "Oliž mi boty a poděkuj mi za výcvik."
Ben: (Když je pokyn k zemi jde mi to samo.Na zemi koukám na tvé červené lodičky.) "Dobře Madam." (Vylazuji jazyk a jazyk ti přejedu přes špičky.) "Paní." (Jazykem pokračuji dál jezdím po tvé botě až k patě.) "Moc děkuji." (Pak olíznu lehce i podkatek.) "Za." (Vracím se ke špičce a tu jako bych si chtěl snad nacpat do úst.Mám přitom zavřené oči.) "Vycvik."
(Dopovím a v tom i asi přestanu.)
Valerie: "Výborně tak si všechno pamatuji a za čas si dáme druhé kolo výcviku.Teď jdeme." (Vedu Bena přes místnost ke kleci kde začínal prvně a zavřu ho tam.) "Hezky tu na mě počkej." (Řeknu líbezně ale s temným usměvem a odejdu ze záběru.Tím ukončím tak scénku.)
Hráli:

Valerie Black.

Ben.
Režie:

Valerie Black.



























































